Věda smíchu se jmenuje gelotologie. Gelos = smích. Jedná se o vědu zkoumající smích z různých úhlů (původ, příčiny, apod.). Dalo by se říci, že odborník na smích je gelotolog :). Do českého jazyka by se dal přeložit jako smícholog.
- je unikátní koncept a ověřený praxí, který spočívá v tom, že se každý může smát bez důvodu, bez vtipu či komedie, humoru nebo jiných vnějších podmínek.
- Smích je otevírán prostřednictvím kombinace cvičení založených na smíchu ve skupině, očním kontaktu a dětské hravosti, což po určité čase většinou vede přirozenému a nakažlivému smíchu.
- Důvod, proč užíváme v názvu kombinaci slov jóga smíchu, je ten, že spojujeme cvičení smíchu, tzv. smíchocviky a další aktivity s jógovým dýcháním. To dává více kyslíku našemu tělu a mozku, což v nás vytváří pocit zdraví a energie.
- Pojetí jógy smíchu je založeno na vědecky ověřeném faktu, že naše tělo nedokáže od sebe rozeznat předstíraný a přirozený smích, pokud jsme rozhodli smát.
- Jóga smíchu byla založena v roce 1995 Dr. Madanem Katariou, když po studiu většiny hlavních pramenů o léčivé síle humoru a smíchu založil první Klub smíchu. Od té doby vzniklo více jak 10 000 klubů smíchu ve více jak 65 zemích světa (včetně ČR) a jóga smíchu je využívána v mnoha oblastech.
Slovo "jóga" pochází ze sanskrtského slovního kořenu 'yuj', což znamená integrovat a harmonizovat. Z toho vyplývá, jak spojit všechny aspekty života a harmonizovat naše tělo, mysl a duši a naše okolí. Důvod proč Dr. Kataria pojmenoval tuto techniku "Hasja jóga" (jógu smíchu) byl v tom, že smích a dýchání spolu úzce souvisí, tedy nejvíce navazuje na Pranayama Yogu, starověkou vědu jógového dýchání. Pranayma má silný a bezprostřední účinek na naší fyziologii a uplatňuje se již více než čtyři tisíce let. Dle jógové filozofie jsme na živu, protože kosmické energie z vesmíru proudí do našeho těla prostřednictvím našeho dechu, který je životní energií nebo sílou zvanou "Prana". Náš dech je samou podstatou našeho života.
Z důvodu stresu a negativních emocí, se naše dýchání stává povrchním a nepravidelným a to potom ovlivňuje tok a způsobuje nerovnováhu Prány v našem těle.
Z pohledu lékařského je nejdůležitější složkou kyslík, který nám umožňuje dýchat. Dr. Otto Warburg, předseda Ústavu buněčné fyziologie a nositel Nobelovy ceny, řekl o významu kyslíku: "Hluboké dechové techniky zvyšují množství kyslíku v našich buňkách a jsou nejdůležitějšími faktory v odolnosti vůči nemocem a získávání životní energie".
Jedním z pravidel Pranayamy je, že výdech by měl být delší, než nádech. Tudíž bychom se co nejvíce měli zbavit vzduchu v našich plících, který pak nahradíme čerstvým vzduchem. Běžný nádech naplní přibližně jen 25 procent kapacity našich plic. Zbývajících 75 procent (reziduální objem) zůstává naplněných starým "vydýchaným vzduchem". Dýchání se stává mělčím, když se přidává stres. Chcete-li, aby naše plíce byly zdravé, a obstaraly dostatek kyslíku pro naše tělo, musíme v dýchání přejít do hlubší úrovně a naučit se nádechům a výdechům s mírnou převahou výdechů.
Jóga smíchu přesahuje smích jako takový. Pravidelným praktikováním jógy smíchu je možné rozvinout pozitivní duševní postoj, který lidem může pomoci v obtížných situacích nebo když je těžké se smát fyzicky.
Duše smíchu je schopnost "zůstat na živu" a udržet si pozitivní stav mysli bez ohledu na obtíže, kterým čelíme. To nicméně neznamená, že bychom neprožívali ostatní emoční stavy. Jóga smíchu pomáhá udržovat
a zlepšovat fyzické zdraví, odstraňovat negativní myšlenky a emoce a pomáhá nám dostat se do kontaktu s duchovní přirozeností. Pomáhá nám také rozvíjet postoje jako odpuštění, soucit, 
velkorysost a vstřícnost k hledáním štěstí jinými lidmi kolem nás.
Jóga smíchu s sebou často přináší nečekané změny, mezi které spadá např. změna ze sobeckého stavu a důrazu na braní k milujícímu/pečujícímu stavu a důrazu na dávání se zvýšenou empatií a soucitem vůči ostatním. A dále také schopnost smát se věcem, které způsobovaly stres nebo zlost, společně s novým pocitem pokory a odpuštění.
Pokud se cítíme šťastni a lidé kolem nás ne, obvykle nám "neumožní", aby nám tento pocit dlouho zůstal. Část filozofie jógy smíchu rovněž spočívá v tom, že pokud chceme zůstat šťastní, musíme se vědomě snažit napomáhat štěstí kolem sebe.
Nejlepší způsob, jak učinit ostatní šťastnými, je i ocenění a odpuštění. Vnitřní duch smíchu podporuje myšlenky 'ocenění' a odpuštění jako mocné nástroje, jak se spojit s lidmi na duchovní úrovni a prostřednictvím zvýšení jejich pocitu štěstí zvýšit své vlastní. Přijetí těchto principů vytváří takové prožitky, které dokáží zcela změnit život.
Mezi myslí a tělem existuje doložené spojení. To, co se děje mysli, se děje také tělu. Zavnímejte například, že skleslí a smutní lidé projevují depresi a smutek prostřednictvím své tělesné činnosti. Řeč a pohyb jsou znatelně zpomalené, člověk jako by se uzavíral do sebe, dívá se do země a v jeho tváři je smutný výraz vyjadřující nedostatek energie.
Dr. Kataria k tomu řekl, "Můj otec říkával, že když jsem smutný, nemám nečinně sedět. Vyzýval mě, abych tělo něčím zaměstnal, zabýval se nějakou fyzickou aktivitou, šel jsem se projít nebo proběhnout, abych se cítil lépe. Je to pravda. Když jsem zaměstnal tělo nějakou činností, cítil jsem se lépe. Když jsem nešťastný/á a budu se chovat nebo jednat, jako bych/a byl šťastný/á, uvedu tím mysl do stavu štěstí. Dovolte svému tělu smích a vaše mysl ho bude následovat.
Jóga smíchu používá obousměrné spojení mezi tělem a myslí k tomu, aby změnila stav mysli cílenými fyzickými gesty, včetně opakovaného tleskání, zpěvného odříkávání a specifických tělesných pohybů, společně se smíchem a nácvikem dýchání. Výsledný efekt je tak silný, že jsme byli svědky u tisícovek lidí po celém světě, jak pomocí jógy smíchu překonali deprese či jiné obtíže. Psycholog Wiliam James v roce 1884 zjistil, že stav mysli, ať již pozitivní nebo negativní, se odráží v odpovídajících výrazech těla nebo "tělesném chování". Při svém výzkumu zjistil, že každá emoce v mysli má odpovídající chování těla. Objevil, že tělesné přehrávání jakéhokoliv emocionálního chování spouští korespondující změny ve stavu mysli. Toto spojení působí v obou směrech, vyplývá z mysli do těla a naopak.
Štěstí je velmi často vnímáno jako podmíněné (je-li naplněna určitá podmínka, pak budu šťastný). Tohle pojetí se vztahuje k tomu, jaký byl život v minulosti nebo jaký bude v budoucnosti, ale téměř nikdy k tomu nedochází v přítomnosti. Smutný fakt spočívá v tom, že i když jsou splněny podmínky, je štěstí mnohdy prchavé, protože je rychle nahrazováno novými podmínkami. Pamatujete si, jak dlouho jste zůstali šťastní po té, co jste dostali diplom, auto, práci nebo nový dům, na které jste se tak dlouho těšili?
Základem jógy smíchu je radost. Je to bezpodmínečné rozhodnutí být šťastný navzdory těžkostem života. Radost vyvolat vůlí při provádění činnosti jako je zpěv, tanec, hra, smích, sex - nazýváme rovněž pěti prvky radosti. V době radosti dochází k fyziologickým a biochemickým změnám, které navozují pocit pohody a úplně změní negativní názory na život s jeho problémy.
Mnoho jednotlivců přispělo do dějin léčení smíchem a inspirovali jógu smíchu, uvádím zde některé z nich:
Norman Cousin
Jeden z důležitých zdrojů pro rozvoj terapeutického smíchu byla kniha spisovatele Normana Cousinse – Anatomie nemoci, kterou vydal v roce 1979 a ve které popisuje svůj boj s vážnou a bolestivou nemocí s využitím
smíchu, humoru a pozitivních emocí. Zjistil, že 10 minut srdečného smíchu mu umožnilo 2 hodiny spánku bez bolestí. Jeho životní příběh byl velmi inspirativní pro mnoho vědců a spustil tímto celou řadu výzkumů na
toto téma.
Albert Ellis
Americký psycholog, zakladatel Racionálně emotivní terapie, mluvil už v roce 1976 o psychoterapii ve spojení se zábavou. Myslel tím především připravenost zasmát se sám sobě. Jeho slova jsou klíčová především v
dnešní době, kdy trpíme extrémní vážností.
Annette Goodheart
Známá terapeutka ze Sant Barbary začala již na počátku 70 let 20. století pracovat ze smíchem a využívala ho ve svých terapiích
jako katarzní nástroj, především u chronicky nemocných.
Ester Sternberg
Na institutu mentálního zdraví v Marylandu zjistila na základě krevních analýz, že intenzivní smích odbourává stresové hormony, jako je kortizol.
Henry Rubinstein
Neurolog, který experimenty zjistil, že smích vede ke svalovému uvolnění, což je velmi silný účinný nástroj proti stresu, chorobám srdce, bolestem hlavy a chronickému strachu.
Daniel Kahneman
Nositel Nobelovy ceny za ekonomii a psycholog na Princeton University. Kahneman zjistil, že pozitivní emoce jako radost, spokojenost a veselost rozšiřují spektrum našich možností v myšlení a jednání, a jsou přínosem
v životě i v našem povolání.
Alfred Adler, Sigmund Freud a Viktor Frankl (zakladatel logoterapie)
Využívali humor a smích ve své terapeutické práci. Frankl například vedl své klienty, aby s problémy nebojovali nebo od nich utíkali, ale aby si z nich udělali zábavu a legraci.
Abraham Maslow (zakladatel terapie zaměřené na klienta), Carl Rogers a psycholog Laing
Se shodují v názoru, že smích a humor, představují velmi důležité součásti terapie.
Fritz Perls
Zakladatel Gestalt terapie říkal, že humor pomáhá pro zvyšování sebevědomí.